O přechodu se dlouho mluvilo hlavně šeptem — jako o něčem, co se odbude poznámkou a co se začne řešit až ve chvíli, kdy je to tady. Přitom jde o období, kterým projde každá žena, a čím víc se o něm ví dopředu, tím míň nejistoty s sebou nese.

Většina otázek, které si ženy kladou, má přitom docela konkrétní odpověď. A jedno číslo stojí za to znát hned na začátku: zhruba třetina žen projde přechodem téměř bez potíží.

Menopauza je jediný den — poslední menstruace, kterou lze potvrdit až zpětně po roce bez krvácení. Přechod je celé období kolem ní a v Česku připadá průměrně na jedenapadesátý rok života. Jak dlouho potrvají návaly, se dá odhadnout podle toho, kdy začnou: čím dřív v přechodu přijdou, tím déle obvykle vydrží. A ovlivnit se toho dá víc, než se čeká — teplota v ložnici, spouštěče, pohyb i to, co je na talíři.

• Menopauza je jeden den, přechod celé období
• Jedenapadesát je průměr, ne pravidlo
• Pravidlo třetin, o kterém se skoro nemluví
• První signál obvykle není nával
• Návaly horka mají spouštěče a ty se dají najít
• Estrogeny neřídí jen cyklus
• Na talíři se toho dá udělat překvapivě hodně
• Doplňky: vyplatí se číst složení, ne obal
• Kdy je čas zajít za gynekologem
• Přechod je fáze, ne cílová stanice

Tahle dvě slova se v běžné řeči používají zaměnitelně, přitom znamenají něco jiného — a od toho rozdílu se odvíjí všechno ostatní.

Menopauza je jediný okamžik: poslední menstruace v životě ženy. Zvláštní na ní je, že se pozná až zpětně. Potvrdí se teprve tehdy, když dvanáct měsíců po sobě nepřijde krvácení.

Přechod, odborně klimakterium, je celé období kolem toho okamžiku — několik let před ním a několik po něm. Když někdo řekne „jsem v menopauze", myslí tím ve skutečnosti přechod. Celé to má čtyři fáze a orientace v nich pomáhá pochopit, co se právě děje.

Za změnami stojí pokles estrogenů. Vaječníky jich vyrábějí méně, tělo na to reaguje a mozek naopak zvyšuje tvorbu takzvaného folikulostimulačního hormonu (FSH). Právě jeho hladina se často měří, když se zjišťuje, v jaké fázi žena je.

Průměrný věk menopauzy je v Česku jedenapadesát let, mezinárodně se uvádí rozmezí pětačtyřicet až pětapadesát s průměrem kolem dvaapadesáti. První změny — nepravidelný cyklus, občasný nával — ale mohou přijít několik let předtím, klidně už po čtyřicítce. Není to nic neobvyklého a neznamená to, že je něco v nepořádku.

U délky potíží se často uvádí rozpětí dvou až osmi let. Nejrozsáhlejší dlouhodobá studie na tohle téma ale přinesla užitečnější informaci než průměr: délka návalů se dá docela dobře odhadnout podle toho, kdy začnou.

Americká studie SWAN sledovala 3 302 žen po dobu sedmnácti let a u 1 449 z nich, které měly časté návaly, spočítala, jak dlouho potíže trvaly.

Medián u celé skupiny vyšel na 7,4 roku. Klíčové je ale rozdělení: ženám, kterým návaly začaly až po poslední menstruaci, trvaly v mediánu 3,4 roku. Těm, kterým začaly už v rané fázi přechodu, výrazně déle (Avis a kol., 2015).

Praktický závěr: kdo návaly zaznamená až na konci přechodu, má statisticky před sebou kratší cestu.

Jeden faktor, který se dá ovlivnit, stojí za zmínku: kouření je spojováno s dřívějším nástupem menopauzy a s výraznějšími příznaky.

Národní zdravotnický informační portál uvádí rozdělení, které se v běžných článcích skoro nevyskytuje: zhruba třetina žen má v přechodu závažnější potíže, třetina středně závažné a třetina téměř žádné.

To číslo stojí za pozornost hned ze dvou stran. Přechod zdaleka neznamená automaticky těžké období — velká část žen ho projde v podstatě mimochodem. A zároveň platí opačný směr: pokud patříte do té první třetiny, nejde o přecitlivělost a máte plné právo hledat pomoc.

Zvláštní kapitolou je situace, kdy přijde menopauza před čtyřicátým rokem věku. Mluví se pak o předčasné menopauze a je to téma pro gynekologa — ne kvůli obavám, ale proto, že se s ní pojí jiná doporučení než s menopauzou v obvyklém věku.

Většina žen čeká návaly. Ve skutečnosti přichází jako první změna menstruačního cyklu — kratší nebo delší intervaly, jiná intenzita krvácení, vynechané cykly. Ostatní projevy se přidávají postupně a nikdo nemá všechny.

Mezi nejčastěji uváděné patří:

• Nepravidelná menstruace — obvykle první změna, které si ženy všimnou
• Návaly horka a pocení — nejtypičtější projev, kterému patří celá další sekce
• Horší spánek, někdy kvůli nočnímu pocení, jindy sám o sobě
• Výkyvy nálad a hůř zvládaný stres
• Změny na sliznicích — sucho v ústech, v očích i suchost pochvy
• Změny hmotnosti a rozložení tuku, zejména kolem pasu
• Sušší pokožka a jemnější, řidší vlasy

V lékárnách i drogeriích se prodávají domácí testy, které měří hladinu FSH v moči. Orientačně napoví, v jaké fázi se tělo nachází. Hladiny hormonů v přechodu ale hodně kolísají, takže jeden odběr je spíš momentka než celý obrázek — spolehlivější je posouzení u gynekologa v souvislosti s vaším cyklem a projevy.

Nával horka je náhlá vlna tepla, která se obvykle šíří od hrudníku a krku nahoru do obličeje. Doprovází ji zarudnutí, pocení a někdy zrychlený tep, po odeznění často pocit chladu.

Vzniká proto, že kolísání estrogenů ovlivňuje termoregulaci — část mozku, která hlídá tělesnou teplotu, začne na drobné změny reagovat citlivěji a tělo se pak snaží ochladit i ve chvíli, kdy k tomu není důvod.

Jeden nával obvykle trvá několik minut, ve výjimečných případech až patnáct. I tohle je informace, která sama o sobě pomáhá — víte, že to za chvíli přejde. A pak je tu celá řada věcí, které se dají udělat hned a nic z nich nestojí ani korunu.

• Oblékat se do vrstev. Lehká vrstva navíc, kterou lze rychle sundat, funguje líp než jeden teplý svetr.
• Sáhnout po přírodních materiálech. Bavlna, len a viskóza odvádějí vlhkost lépe než syntetika.
• Chladnější ložnice. Vyvětrat před spaním a spát spíš v chladnu než v teple.
• Všímat si spouštěčů. Nejčastěji se zmiňují alkohol, ostrá jídla, horké nápoje, kofein a stres. U každé ženy jsou jiné, a proto se vyplatí si je týden zapisovat.
• Pomalé hluboké dýchání. Když nával začne, zpomalit dech a prodloužit výdech — pomůže ho přečkat klidněji.
• Pravidelný pohyb. Nemusí to být sport, stačí chůze, jen pravidelně.

Noční návaly bývají nepříjemnější než denní, protože k nim přibude přerušovaný spánek — a nevyspání pak ovlivňuje všechno ostatní: náladu, soustředění i to, jak člověk snáší návaly další den.

Kromě chladnější ložnice pomáhá lehká přikrývka místo těžké peřiny, bavlněné povlečení, sklenice vody na dosah a ručník po ruce. Když nespavost trvá dlouho a výrazně zasahuje do dne, je to dobré téma pro lékaře — existují postupy, jak s ní pracovat.

Estrogeny se podílejí na řadě dějů v těle, takže jejich pokles se projeví na několika místech najednou. Dobrá zpráva je, že u většiny z nich se dá něco udělat — a většinou jde o věci, které stojí za to dělat tak jako tak.

Kosti. Kostní hmota se celý život průběžně obnovuje a po menopauze se její úbytek zrychluje. Americký National Institute on Aging proto řadí péči o kosti mezi hlavní priority tohoto období a doporučuje zdravou stravu, pravidelný pohyb a dostatek vápníku a vitamínu D. Ze schválených tvrzení EU sem patří vápník, vitamín D, vitamín K a hořčík, které přispívají k udržení normálního stavu kostí; vitamín D navíc přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku.

Srdce a cévy. Po menopauze podle NIH stoupá riziko onemocnění srdce a cév. Je to důvod k pozornosti, ne k obavám: pravidelný pohyb, kvalitní strava, nekouření a sledování krevního tlaku a cholesterolu u praktického lékaře mají v tomhle období větší cenu než dřív.

Pokožka, vlasy a nehty. Pokožka bývá sušší a tenčí, vlasy jemnější. Souvisí to mimo jiné s kolagenem — bílkovinou, která tvoří pojivovou tkáň a které v pokožce s věkem ubývá. Schválené tvrzení má v téhle souvislosti vitamín C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, a zinek, který přispívá k udržení normálního stavu vlasů, nehtů a pokožky. Podrobněji o tom píšeme v článku Kdy začít brát kolagen.

Spánek a psychika. Horší spánek a kolísání nálady patří mezi nejčastěji zmiňované obtíže a často jdou ruku v ruce. Ze schválených tvrzení sem patří hořčík, který přispívá k normální funkci nervové soustavy, k normální psychické činnosti a ke snížení míry únavy a vyčerpání, a vitamín B6, který přispívá k regulaci hormonální aktivity a rovněž ke snížení únavy.

Doporučení NIH je v tomhle směru střízlivé a praktické: zdravá strava, pravidelný pohyb a dostatek vápníku a vitamínu D. Žádné složité režimy. Konkrétně to znamená vědět, kde tyhle živiny hledat.

Dvě věci navíc stojí za zmínku. Bílkoviny a silový pohyb pomáhají udržet svalovou hmotu, které s věkem přirozeně ubývá — a je to jedna z mála věcí, kterou má člověk plně ve své moci. A omezení alkoholu se vyplatí hned dvakrát: bývá spouštěčem návalů a zároveň zhoršuje spánek.

Regál s přípravky „pro ženy v přechodu" je dnes pořádně plný a orientovat se v něm podle obalů je skoro nemožné. Jednodušší je obrátit krabičku a podívat se na složení — tam se pozná, jestli je uvnitř něco, co má opravdu smysl.

Nejvíc muziky za peníze nabízejí živiny, které v tomhle období hrají konkrétní roli a mají schválené zdravotní tvrzení EU:

• Vitamín D — v našich zeměpisných šířkách ho od podzimu do jara chybí většině lidí a pro kosti je zásadní
• Vápník — zvlášť pokud ho ve stravě přijímáte málo, například při omezení mléčných výrobků
• Hořčík — při zvýšených ztrátách, únavě nebo dlouhodobě nižším příjmu

A ještě jedna praktická poznámka k orientaci: v přípravcích pro ženy v přechodu se často objevují rostlinné výtažky jako červený jetel, sója nebo ploštičník, spojované s takzvanými fytoestrogeny. Jejich posuzování v EU je zatím otevřené — jsou na takzvaném on-hold seznamu, takže o nich žádný výrobce nesmí uvádět zdravotní tvrzení. Když je tedy na obalu vidíte bez konkrétního účinku, není to opomenutí, ale správný postup.

Přechod je přirozené období a většina žen ho zvládne bez odborné pomoci. Existují ale situace, kdy má návštěva gynekologa jasnou cenu — a není to selhání, spíš rozumný krok, který ušetří spoustu domýšlení.

Když se krvácení vrátí po roce a více bez menstruace. Když je krvácení neobvykle silné, dlouhé nebo velmi časté. Když se příznaky objeví před čtyřicátým rokem věku. A když potíže výrazně zasahují do běžného života — spánku, práce, vztahů.

Návaly horka navíc nemusí souviset jen s přechodem. Mohou provázet i jiné stavy, například onemocnění štítné žlázy, nebo být vedlejším účinkem léků. Objeví-li se mimo obvyklý věk, u mužů, nebo je doprovází hubnutí, teploty či noční pocení bez zjevné příčiny, patří to k lékaři na vyšetření.

Existuje hormonální i nehormonální léčba obtíží a posoudit, co je vhodné pro vás, umí gynekolog.

Když se to shrne: menopauza je jeden den, přechod celé období kolem něj a v Česku připadá průměrně na jedenapadesátý rok. Zhruba třetina žen jím projde téměř bez potíží a u návalů se dá délka odhadnout podle toho, kdy začnou.

Ovlivnit se toho dá víc, než se obvykle čeká. Teplota v ložnici, materiál oblečení, vlastní spouštěče, pravidelný pohyb, dost bílkovin a hlídání vápníku a vitamínu D — to všechno jsou věci, které má člověk ve svých rukou a které se vyplatí dělat tak jako tak.

A především: je to přechodné období, které někam vede. Po něm se tělo přizpůsobí nové rovnováze a obtíže ustupují. Vědět dopředu, co čekat, je při tom polovina úspěchu.

Vezměte si obyčejný zápisník nebo poznámky v telefonu a týden si zapisujte, kdy nával přišel a co mu předcházelo — jídlo, nápoj, situace, teplota v místnosti.

Spouštěče má každá žena jiné a najít se dají jedině pozorováním. Zápisky navíc oceníte, pokud se rozhodnete jít k lékaři.
Jeden týden a tužka. Nic víc.

📚 ZDROJE

Avis NE, Crawford SL, Greendale G, et al. Duration of menopausal vasomotor symptoms over the menopause transition. JAMA Internal Medicine. 2015;175(4):531–539. DOI: 10.1001/jamainternmed.2014.8063. Studie SWAN sledovala 3 302 žen po dobu sedmnácti let; u 1 449 žen s častými návaly vyšel medián trvání na 7,4 roku, u žen s nástupem až po poslední menstruaci na 3,4 roku.

Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Přechod (klimakterium): tělesné a hormonální změny. Oficiální portál Ministerstva zdravotnictví ČR; zdroj údajů o fázích přechodu, průměrném věku menopauzy v ČR a o pravidle třetin.

Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Přechod (klimakterium): příznaky. Zdroj přehledu projevů přechodu a doporučení, kdy vyhledat lékaře.

National Institute on Aging (NIH, USA). What Is Menopause? Zdroj doporučení k péči o kosti, srdce a cévy a k příjmu vápníku a vitamínu D v tomto období.

Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. Konsolidované znění, EUR-Lex. Zdroj znění všech schválených tvrzení citovaných v článku.

Článek slouží k edukaci a nepředstavuje lékařské doporučení. Máte-li zdravotní potíže, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Našli jste nepřesnost nebo překlep? Napište nám prosím na info@roveja.cz a rádi vše prověříme.

Buďte s námi i mimo blog

Praktické tipy, edukace a inspirace pro zdraví, rovnováhu a krásu zevnitř.

💛 Děkujeme, že jste součástí Roveja.