Kolagen je nejrozšířenější bílkovina v lidském těle. Tvoří základ šlach, vazů, kostí i kloubní chrupavky — tedy všeho, co drží kloub pohromadě a umožňuje mu pracovat. S přibývajícím věkem ho tělo vyrábí méně, a právě odtud pramení zájem doplňovat ho zvenčí.

Za posledních dvacet let se mu věnovaly desítky randomizovaných studií. Projdeme si, co z nich vyplývá, jaký je rozdíl mezi typem I, II a III a podle čeho na etiketě poznáte produkt, který stojí za peníze.

Studie s hydrolyzovaným kolagenem nejčastěji pracovaly s dávkou kolem deseti gramů denně a s horizontem několika měsíců — dvě čísla, která se vyplatí znát už při výběru. Dělení na typ I, II a III přitom není soutěž o to, který je lepší: jsou to dva odlišné přístupy s jinou dávkou i jiným mechanismem a oba mají za sebou výzkum. A nejlíp kolagen zapadne do dne, kdy k němu přidáte pravidelný pohyb — chrupavka se totiž vyživuje právě tím, že se kloub hýbe.

• Kdy klouby začnou dávat o sobě vědět
• Co se v kloubu vlastně děje
• Typ I, II a III nejsou konkurenti
• Co ukázala studie u sportovců
• Co ukazuje celý soubor studií
• Na etiketě se pozná víc, než se zdá
• Co kolagenu pomáhá fungovat
• Jak jsme o tom přemýšleli u našeho kolagenu
• Kdy potíže patří k lékaři
• Co si z toho vzít do praxe

Většina lidí nezačne o kloubech přemýšlet kvůli článku, ale kvůli konkrétní situaci. Obvykle je to jedna z těchhle:

• Ráno to chvíli trvá. Prvních pár kroků z postele je ztuhlých a než se kloub „rozjede", uplyne pár minut. Během dne pak už problém není.
• Schody dolů jsou horší než nahoru. Klasika u kolen — při sestupu kloub nese víc a hned je to znát.
• Po sportu se ozve to samé místo. Koleno po běhu, rameno po posilovně, kotník po delší túře. Druhý den to poleví.
• Po dlouhém sezení. Po autě nebo po celém dni u počítače se kloub při vstávání ozve víc než jindy.
• Klouby lupou a vrzají. Samo o sobě to obvykle nic neznamená, ale je to zvuk, který člověka přiměje si toho všimnout.

Společné mají to, že jde o klouby, které se ozývají z námahy nebo z let — ne kvůli nemoci. Přibývá jich obvykle po čtyřicítce a znají je i mladší lidé, kteří sportují nebo pracují fyzicky.

Právě tahle skupina je ta, o které je celý článek. (Situace, kdy je za potížemi něco jiného, si projdeme na konci — je jich pár a stojí za to je poznat.)

Konce kostí v kloubu jsou pokryté chrupavkou. Je to hladká pružná vrstva, která tlumí nárazy a umožňuje kostem klouzat po sobě bez tření. Kolem toho drží celou konstrukci vazy, šlachy a svaly.

Chrupavka má jednu zvláštnost, která leccos vysvětluje: nemá vlastní cévy. Živiny se do ní nedostávají krví jako do jiných tkání, ale mechanicky — střídáním zátěže a odlehčení. Když se kloub hýbe, funguje trochu jako houba, která se stlačuje a zase nasává tekutinu. Kloub, který se nehýbe, se hůř vyživuje.

Kolagen je hlavní stavební bílkovina těchhle tkání. Tělo si ho vyrábí samo a k jeho tvorbě potřebuje mimo jiné vitamín C — ten přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek a kostí. S věkem produkce přirozeně klesá, což se týká úplně každého. Právě proto dává smysl podpořit ji zvenčí.

Kolagen tvoří zhruba třetinu všech bílkovin v lidském těle. Není to jedna látka, ale celá rodina — vědci jich popsali kolem osmadvaceti typů. V praxi se ale drtivá většina těla skládá z prvních tří.

Na internetu se dá často narazit na jednoduché pravidlo: na pleť typ I, na klouby typ II. Zní to logicky a částečně to sedí — typ II skutečně převažuje v kloubní chrupavce. Jenže z toho ještě neplyne, že ostatní typy jsou u kloubů k ničemu.

Typ I a III totiž tvoří šlachy, vazy a kosti. Tedy přesně to, co kloub drží pohromadě a co u bolavého kolena bývá zatížené stejně jako chrupavka sama.

Rozdíl v dávkování stojí za pozornost, protože prozrazuje, že jde o dvě různé myšlenky. Hydrolyzovaný kolagen se podává v gramech a pracuje s tím, že se v trávení rozloží na peptidy, které tělo použije jako stavební materiál. Nedenaturovaný typ II se podává v miligramech a předpokládá se u něj úplně jiný mechanismus, spíš na úrovni imunitní reakce než stavby.

Který přístup je lepší, se z dostupných dat jednoznačně říct nedá. Oba mají za sebou studie. Kdo si vybírá, měl by ale aspoň vědět, že si vybírá mezi dvěma věcmi, ne mezi kvalitnějším a horším balením téhož.

Většina výzkumu kolem kloubů se dělá na lidech s diagnózou. Existuje ale jedna práce, která je pro běžného člověka podstatně relevantnější, protože sledovala lidi, kterým klouby bolely z námahy, ne z nemoci.

Proběhla na Penn State University a účastnili se jí sportovci z univerzitních týmů. Podmínkou bylo, že mají bolesti kloubů z aktivity, ale žádné onemocnění kloubů.

Do studie bylo rekrutováno 147 sportovců, vyhodnoceno nakonec 97. Jedna skupina dostávala po dobu 24 týdnů deset gramů hydrolyzovaného kolagenu denně, druhá placebo. U kolagenové skupiny došlo ke statisticky významnému snížení bolesti při chůzi, stání, nošení předmětů a zvedání; nejvýraznější byl rozdíl u podskupiny s bolestí kolene (Clark a kol., 2008).

Dvě čísla, která z toho stojí za zapamatování: deset gramů a půl roku.

Za zmínku stojí i to, s čím se pracovalo: hydrolyzovaný kolagen, tedy typ I a III. Právě proto je rozšířené tvrzení „na klouby jedině dvojka" zjednodušení — hydrolyzát má u kloubů své vlastní výsledky.

Deset gramů přitom není výjimka. U hydrolyzovaného kolagenu se ve studiích nejčastěji objevují dávky mezi pěti a patnácti gramy denně — a právě proto je to číslo, se kterým se dá při výběru dobře pracovat. U nedenaturovaného typu II jsou dávky o dva řády nižší, v jednotkách až desítkách miligramů, takže obě čísla se srovnávat nedají.

Jedna studie je zajímavá, ale skutečnou váhu má až to, co ukazuje celý soubor prací dohromady. A tady si kolagen vede dobře.

Systematický přehled z roku 2025 prošel šestatřicet randomizovaných studií s hydrolyzovaným kolagenem typu I — tedy přesně s tou formou, která se prodává v prášku. Dávky se v nich pohybovaly od 1,2 do dvaceti gramů denně, nejčastěji kolem pěti, deseti a patnácti gramů. Studie zaměřené na klouby podle autorů popisovaly příznivé výsledky: snížení bolesti, zlepšení klinických parametrů a lepší pohyblivost (Brueckheimer a kol., 2025).

Ještě rozsáhlejší metaanalýza z roku 2024 zpracovala pětatřicet randomizovaných studií s více než třemi tisíci účastníky. Její závěr je pro doplněk stravy nezvykle silný: důkazy pro účinnost a bezpečnost kolagenových derivátů autoři označili za silné (Liang a kol., 2024). Šlo o studie z klinického prostředí, takže konkrétní závěry patří k lékaři — pro nás z toho ale plyne hlavně jedno: kolagen je prozkoumaný nadprůměrně dobře.

Dohromady tedy máme desítky randomizovaných studií, konzistentní směr výsledků a velmi dobrý bezpečnostní profil. Na doplněk stravy je to slušný základ.

V regálu stojí vedle sebe prášek za dvě stě korun a prášek za dvanáct set. Z přední strany obalu se rozdíl nepozná — obě balení slibují podobné věci podobným písmem. Zezadu ano.

Následující body fungují na jakoukoli značku, na naši stejně jako na konkurenci, a projdete je v obchodě za pár minut.

• Kolik gramů kolagenu je v denní dávce. Ne kolik váží sáček nebo kapsle, ale kolik je samotného kolagenu. Když je na obalu „kolagenový komplex 1 000 mg", je to desetina dávky ze studie u sportovců.
• Jestli je hydrolyzovaný. Hydrolýza znamená naštěpení na kratší peptidy. Právě s hydrolyzátem se dělala většina studií a jen ten se dá rozumně rozpustit v gramových dávkách.
• Jaký je to typ a odkud pochází. Mořský a hovězí bývá typ I a III, kuřecí chrupavka typ II. Když typ na obalu není vůbec, je to informace sama o sobě.
• Jestli je uvnitř vitamín C. Ten hraje u kolagenu roli, na kterou se za chvíli podíváme podrobněji.
• Kolik dávek balení obsahuje. Cena za balení sama o sobě neříká nic — spočítejte cenu za den a počítejte s tím, že studie běžela půl roku.
• Jestli jsou na obalu čísla. Poctivá značka napíše gramáž, typ i původ a nechá vás rozhodnout se podle nich. Čím konkrétnější čísla na obalu najdete, tím snáz produkty porovnáte mezi sebou.

Nezávislé testy a recenze jsou dobrý doplněk, ale vycházejí jednou za čas. Šest bodů výš máte po ruce pokaždé, u libovolného produktu, přímo v obchodě — a za pár minut z regálu vyberete.

Oba jsou převážně typ I a III a v hydrolyzované formě se chovají podobně. Mořský mívá menší velikost peptidů, hovězí bývá levnější. Rozhoduje spíš dávka a forma než původ. Jedna praktická výjimka: rybí kolagen není vhodný pro lidi s alergií na ryby.

Studie u sportovců trvala čtyřiadvacet týdnů a většina prací s hydrolyzovaným kolagenem se pohybuje v řádu tří až šesti měsíců. Pojivové tkáně se obnovují postupně, takže časová osa se tady počítá v měsících — a je dobré s tím počítat rovnou při nákupu a vzít si balení na delší dobu.

Kolagen není samostatné řešení, ale součást celku — a když k němu přidáte pár věcí, které mu jdou naproti, výsledek bývá znatelně lepší. Stojí to za pár řádků, protože nic z toho nic nestojí.

Na prvním místě pohyb. Chrupavka nemá vlastní cévy a vyživuje se tím, že se kloub střídavě zatěžuje a odlehčuje — chůze, kolo nebo plavání pro ni dělají přesně to, co potřebuje. Pomáhá i síla svalů kolem kloubu: silné stehno odlehčuje koleno stejně spolehlivě jako zpevněný střed těla odlehčuje kyčle a záda. Roli hraje také přiměřená hmotnost, protože kolena při chůzi nesou několikanásobek každého kila. A do třetice dost bílkovin ve stravě — pojivové tkáně jsou z bílkovin a kolagen je jejich stavebním materiálem.

Studie u sportovců to hezky ilustruje: šlo o lidi, kteří se pravidelně hýbali, a kolagen k tomu přidali navrch. Právě v téhle kombinaci se výsledky ukázaly. Kdo tedy chodí, jezdí na kole nebo cvičí a chce k tomu ještě něco udělat, má kolagen na správném místě v pořadí.

Tvorba kolagenu v těle přirozeně klesá s věkem — začíná to zhruba po pětadvacítce a týká se úplně každého, bez rozdílu. Nejde o poruchu ani o nemoc, je to normální vývoj. Právě proto po kolagenu sahají nejčastěji lidé po čtyřicítce a padesátce a právě proto dává smysl doplňovat ho v období, kdy vlastní tvorba není na vrcholu.

Když jsme náš kolagen skládali, drželi jsme se přesně těch parametrů, které jsme si právě prošli. Tady je, jak to dopadlo.

Dávka není náhodná. V jednom sáčku je deset gramů kolagenu, tedy přesně to množství, se kterým pracovala studie u sportovců a které se v přehledech objevuje jako jedno z nejčastěji používaných. Jeden sáček denně, nic se nepočítá a nic se nemusí odměřovat.

Typ je mořský hydrolyzovaný, tedy I a III. Šli jsme touhle cestou ze dvou důvodů: hydrolyzát je forma, se kterou pracovala studie u sportovců i většina prací ze systematického přehledu — a typy I a III jsou zároveň stavební bílkoviny šlach, vazů a kostí, tedy celé konstrukce, která kloub drží pohromadě. Mořský kolagen navíc bývá v menších peptidech.

Vitamín C tam není do počtu. Je ho v sáčku 120 mg a jeho role je u tohohle tématu ta nejpodstatnější ze všech složek: vitamín C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek a kostí. To je schválené zdravotní tvrzení podle evropského nařízení, tedy formulace, kterou úřad prověřil a povolil.

K tomu zinek, který přispívá k udržení normálního stavu kostí a k ochraně buněk před oxidativním stresem, a vitamín E, který se na téže ochraně podílí. Sestavu doplňuje kyselina hyaluronová, koenzym Q10 a extrakty z přesličky a zeleného čaje.

Jak jsme psali na začátku, celý článek mluví o kloubech, které se ozývají z námahy nebo z let. Je ale pár situací, kdy za potížemi stojí něco jiného, a vyplatí se je poznat — bývá to rychle vyřešené.

Když je kloub oteklý, teplý nebo zarudlý. Když bolest přišla náhle a bez zjevné příčiny. Když ranní ztuhlost trvá déle než půl hodiny. Když bolí víc kloubů najednou a symetricky, například obě zápěstí. Když potíže doprovázejí teploty, únava nebo hubnutí. A když trvají déle než šest týdnů nebo brání běžnému pohybu.

V těchhle případech přinese vyšetření u lékaře odpověď, kterou jinak nezískáte — a podle ní se pak dá dál rozhodovat.

Kolagen patří mezi nejlépe prozkoumané doplňky vůbec — desítky randomizovaných studií, konzistentní směr výsledků a velmi dobrý bezpečnostní profil. Když si z článku odnesete tři věci, ať jsou to tyhle.

Dávka v gramech, ne v miligramech: u hydrolyzátu se ve studiích pracovalo nejčastěji s pěti až patnácti gramy denně. Čas: první výsledky se v pracích objevují po měsících, ne po týdnech, takže se vyplatí počítat rovnou s balením na několik měsíců. A pravidelnost — kolagen funguje jako každodenní návyk, ne jako občasná kúra.

Ideálně k tomu přidejte pohyb, který kloubům dělá dobře sám o sobě. Ta kombinace je přesně to, co sledovaly studie s nejlepšími výsledky. Jen dvě praktické poznámky na závěr: rybí kolagen není vhodný při alergii na ryby a v těhotenství a při kojení je namístě probrat každý doplněk s lékařem.

Otočte doma jakýkoli doplněk, který teď na klouby berete, a najděte na etiketě jedno číslo: kolik gramů kolagenu je v denní dávce. Ne kolik váží kapsle — kolik je samotného kolagenu.

Pokud to tam není napsané vůbec, máte odpověď taky. Třicet vteřin a víte, za co platíte.

📚 ZDROJE

Clark KL, Sebastianelli W, Flechsenhar KR, et al. 24-Week study on the use of collagen hydrolysate as a dietary supplement in athletes with activity-related joint pain. Current Medical Research and Opinion. 2008;24(5):1485–1496. Randomizovaná placebem kontrolovaná studie u sportovců univerzitních týmů s bolestí kloubů z aktivity, bez onemocnění kloubů; rekrutováno 147 osob, vyhodnoceno 97, dávka 10 g hydrolyzovaného kolagenu denně po 24 týdnů.

Brueckheimer PJ, Silva TC, Rodrigues L, Zague V, Isaia Filho C. The Effects of Type I Collagen Hydrolysate Supplementation on Bones, Muscles, and Joints: A Systematic Review. Orthopedic Reviews. 2025;17. DOI: 10.52965/001c.129086. Systematický přehled 36 randomizovaných studií s hydrolyzovaným kolagenem typu I; dávky 1,2–20 g denně, u kloubů popsané příznivé výsledky s výslovnou poznámkou o heterogenitě studií.

Liang CW, Cheng HY, Lee YH, Liao CD, Huang SW. Efficacy and safety of collagen derivatives for osteoarthritis: A trial sequential meta-analysis. Osteoarthritis and Cartilage. 2024;32(5):574–584. Metaanalýza 35 randomizovaných studií s 3 165 účastníky; sledovala pacienty v péči lékaře, proto její závěry patří do ordinace.

Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. Konsolidované znění, EUR-Lex. Zdroj znění schválených tvrzení pro vitamín C, zinek a vitamín E citovaných v článku.

Článek slouží k edukaci a nepředstavuje lékařské doporučení. Máte-li potíže s klouby, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Našli jste nepřesnost nebo překlep? Napište nám prosím na info@roveja.cz a rádi vše prověříme.

Buďte s námi i mimo blog

Praktické tipy, edukace a inspirace pro zdraví, rovnováhu a krásu zevnitř.

💛 Děkujeme, že jste součástí Roveja.